KYRGYZSTÁN
V Kyrgyzstánu se prý vypráví legenda, že Bůh dal každému lidu nějakou zemi, ale na Kyrgyzy zapomněl. Proto jim dal se zpožděním kousek země tak krásné, že si ji chtěl sám nechat. A musíme uznat, že tak krásné hory opravdu na mnoha místech nenajdete.
Pojďte zažít atmosféru této země
Jurta
Jurta je tradiční obydlí kočovných kmenů v celé střední Asii. Stavení, které se dá jednoduše postavit kdekoliv, protože je vyrobené z dřevěné lehké konstrukce potažené plstí. Když se podíváte na střechu jurty, uvidíte v ní střed kyrgyzské vlajky. Jurta je opravdu symbolem tohoto národa. Na videu níže uvidíte, že je možné ji postavit i za 13 minut!
Jezero Issyk-kul, Karakol a hory
Issyk – kul znamená v překladu teplé jezero, i když leží ve výšce 1608 m. Teplé jezero se mu říká, protože v zimě nezamrzá, přestože teploty vzduchu klesají až na -25 stupňů. Po jihoamerickém jezeru Titicaca je to druhé největší horské jezero na světě (dlouhé 178 km a maximálně široké 60 km).
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem navštívíme kaňon Pohádka, podíváme se, kde trávil své dovolené první kosmonaut Jurij Gagarin a zúčastníme se tradičního lovu králíka za pomoci orla
Pro Kyrgyzy je jezero Issyk-Kul prázdninové místo a pro turisty je to základna pro horské treky. Nachází se zde městečko Karakol, odkud každý vyráží do hor. My jsme vyrazili na trek k teplým pramenům v osadě Altyn Arashan, kde jsme si užili nádherné výhledy, ale také teplou vodu, což člověk po náročném výstupu rád ocení.
Jeti Oguz a jízda na koni
V Kyrgyzstánu umí jezdit na koni každý snad od 3 let. Pokud si chcete užít krajinu z koňského sedla, je to dobrá příležitost. Přispěli jsme tedy místním na obživu a vydali se s nimi na několikahodinový výlet na koni. Můj kůň odmítl spolupracovat a jel se mnou nejspíš někam do Mongolska, takže jsem za zády musela přivítat mladého kluka, který si se mnou celou dobu lámaně rusky povídal. Na koni jsem se sice jezdit nenaučila, ale zato jsem se dozvěděla spoustu věcí o životě v Kyrgyzstánu.
Z vesnice Jeti-Ögüz se velmi snadno dostanete k známým, rudě zbarveným, skalním útvarům známým pod názvem Sedm býků. Z této vesnice jsme také absolvovali naši nejděsivější jízdu žigulíkem, kdy nás vezli dva pánové, kteří se zdáli být střízliví, ale v průběhu cesty jsme bohužel zjistili, že vypili asi tři flašky vodky naráz než sedli do auta. Jezdili s námi v protisměru úplně na mol a odmítali zastavit, přestože jsem na ně křičela všechny nadávky, které jsem rusky znala. Pomohlo až, když jsme začali za jízdy otevírat dveře.
Jídlo a pití
Jídlo v Kyrgyzstánu je dost podobné jako v Kazachstánu, o kterém jsme už mluvili. Hlavním základem je maso a to většinou skopové, případně koňské nebo hovězí. Z náboženských důvodů tu vepřové nenajdete. A platí, že čím je mastnější, tím je lepší. Pro vegetariány žádná sláva, ale pokud máte rádi maso, přijdete si na své. Ke všemu se opět podává kulatý chléb lepjoška. Ve střední Asii se dá také velmi dobře najíst v sovětských jídelnách, kde vždy dobře vaří, najdete zde boršč, manty nebo pelmeni a podobné dobroty.
Nejčastěji jsme si zde dávali svačinu samsu – což je nejlevnější jídlo na ulici a je to obdoba pirožků plněných masem. Dalším favoritem byla šaurma, což je něco jako gyros či kebab, ale v Kyrgyzstánu nám vždy chutnala šaurma tak nějak víc.
Dalším častým jídlem je plov z rýže smíchané s vařeným smaženým masem, cibulí, mrkví a kořením. Šašlik asi všichni znají, je to prostě ogrilované maso na špízu, nejčastěji skopové. Možná jste zvyklí na špíz se zeleninou, ten ale ve střední Asii nedostanete. Maso prokládáné masem je zde heslo :).
Často jsme si také pochutnávali na jídle lagman , což je převzaté od Uzbeků, a jsou to nudle, kousky skopového, brambory, mrkve a cibule. Kyrgyzská kuchyně sice není světově proslavená, ale pokud nejste vegetarián a přijíždíte zde po 3 měsících z jihovýchodní Asie, tak oceníte změnu, i když je masová a tučná :).