SALVADOR
Salvador – v překladu doslova znamená „spasitel“ – země, kterou jsme projeli za dva týdny a kde jsme strávili Vánoce. Příroda je tu nádherná, pobřeží láká svými plážemi, najdete tu ráje surfařů, jako jsou pláže La Libertad, El Tunco nebo El Zonte. Aktivní i vyhaslé sopky vybízejí k výstupům. A lidé, ti jsou tady opět velmi pohostinní, takže jsme se tu cítili velmi bezpečně i přes to, že je zdejší kraj bohužel známý vysokou mírou kriminality.
Salvadorské Vánoce
Nějakou dobu jsme dělali průzkum, kde Vánoce oslavit, nějak jsme se totiž nemohli sžít s představou, že si ozdobíme surf nebo palmu a budeme zpívat koledy na pláži. Dostali jsme tip na malé horské městečko Alegría (v překladu radost), které se nachází ve výšce 1200m, a nám se tak dostalo příležitosti přiblížit se alespoň o kousek našemu evropskému vánočnímu klimatu. A tak jsme se nakonec odchýlili od plánu projet Salvador podél pobřeží, a zahnuli do hor. Za odpoledne jsme se vyšplhali nahoru a cestou si užili fantastických výhledů na oceán, na blízké vulkány Usulután a Tecape a na v dálce se rýsující sopky San Miguel a Chinameca – a mezi těmito vrcholky objevili trochu jiný svět. Malé městečko Alegría vypadalo jako z pohádky, celý park na malém náměstí byl ověšený tisíci světýlek a ozdob, stejně tak i blízký kostel. Kolem dokola stánečky s dárky, suvenýry, pupusami a kávou. První noc jsme spali ve stanu přímo na tomhle kouzelném náměstíčku a na další dvě noci jsme se přemístili na zdejší misii (Misioneros Vicentinos), což bylo velké centrum s malou kaplí, pokoji, hřištěm. Atmosféra tu byla věru vánoční, večer před Štědrým dnem se tu sešlo asi deset žen a dělaly hromadu vánočních tamalů (kukuřičné těsto s masem zabalené v listu banánovníku). Prý jich bylo přesně 330.
Štědrý den se nám povedl tak nějak hezky po česku, protože se k nám přidala i česká parta cestovatelů na koloběžkách, s nimiž jsme se před pár dny potkali. Připravili jsme bramborový salát, rybí a kuřecí řízky a vytvořili malý vánoční koutek se stromečkem o jedné větvi, s betlémem a dárky (zabalenými do novin a černých pytlíků). Místo vaječného koňaku piñacolada, místo cukroví cheesecake a místo mandarinek ananas.
Místní komunita měla o šesté mši a pak až do půlnočního ohňostroje všichni baštili tamaly, popíjeli sladké víno a tančili. Prý nemají stanovené datum, kdy se dávají dárky, někdo je daruje 24., někdo 25., a jiný na Nový rok. Typicky tu vyhrávala salvadorská cumbia, a kromě toho také nahrávky orchestru Los Hermanos Flores nebo Sonora Dinamita. A tak se za hudebního doprovodu bouchaly petardy místně nazývané cuetes, jedly tamaly a chleby upečené v řemeslných pecích. Co je ještě zajímavé zmínit – tradičně se zde o Vánocích vyráží na průvody posadas, které symbolizují biblickou cestu Josefa při hledání místa, kde by Marie mohla přivést na svět Ježíška.
První svatý v Salvadoru – Monsignore Óscar Romero
Téma, které se otevřelo po štědrovečerní večeři, se týkalo monsignora Óscara Romera, kterého Salvadorci zbožňují a nazývají ochráncem salvadorského lidu. Monsignore Romero byl arcibiskupem, který ostře kritizoval porušování lidských práv v zemi nebo politiku Spojených Států, které otevřeně podporovaly pravicovou vládu v zemi včetně takzvaných eskader smrti, jež zabíjely rolníky, často nepravdivě nařčené ze sympatizování se socialistickou ideologií a podrývání režimu. Mnozí ho varovali před možností atentátu a i on sám si byl rizika vědom, ale rozhodl se neschovávat a dokonce svou smrt předpověděl výrokem: „Zabíjí mne, ale povstanu znovu v salvadorském lidu“. Zemřel mučednickou smrtí, když byl zastřelen při sloužení mše v kapli nemocnice v San Salvadoru. V roce 2018 byl papežem Františkem svatořečen. Ctěn je i v anglikánské církvi, kde stojí po boku Martina Luthera Kinga v galerii mučedníků 20. století ve Westministerském opatství. Jeho smrt a krvavý masakr při pohřebních obřadech o šest dnů později rozdmýchaly občanskou válku, která začala již o několik měsíců dříve v roce 1979. Monsignore Romero se stal jednou z ikon povstalecké levicové guerillové organizace Národní osvobozenecké fronty Farabunda Martího (FMLN).
Laguna de Alegría
Dva kilometry nad městečkem Alegría se nachází vyhaslá sopka Tecape s blankytně modrou lagunou. Chilská básnířka Gabriela Mistral, která dostala Nobelovu cenu za literaturu (1945) ji nazvala „Smaragdem Ameriky“. Voda je ledová a je cítit po síře, koupeme se a nohy se nám boří do sopečného lepivého bahýnka. Voda má prý léčivé účinky, ale zároveň o laguně kolují i zvěsti, že v ní žije vodní panna, která k sobě ráda stahuje hezké mladé kluky.
Salvadorská kuchyně
V Salvadoru je národním jídlem pupusa, dvě smažené kukuřičné placky spojené dohromady, plněné typicky sýrem a fazolí. Prodávají se takřka na každém rohu a za dolar jsme dostali tři, a když jsme měli štěstí, tak i čtyři. Ve městě San Miguel se u stánečků prodávají tustacas, kukuřičné tortilky s máslem a roztopenou cukrovou homolí uprostřed. No a ke kávě nechybí sušenky rosquetes nebo totopostes, které se do kávy namáčí a přikusují.
Nápoj typu našeho vaječného koňaku se jmenuje rompopo a vytváří se z rumu, mléka, vejce, maizeny (kukuřičný škrob), cukru, skořice a vanilky. Tamarindo je plod připomínající vzhledem obří hnědý fazolový lusk. Jde o ovoce, které se nejdříve vypeckuje, povaří ve vodě s cukrem nebo panelou (homole nerafinovaného cukru) a poté podává jako přírodní sladkokyselý džus. Často se nabízí v restauracích k polednímu menu v mnoha zemích Latinské Ameriky. Jocote je maličké žluté nebo červené ovoce s blahodárnými účinky na zdraví – především na chronický průjem, je protizánětlivé, potlačuje křeče, snižuje horečku a užívá se též pro detoxikaci organismu. Ještě nezralé se jí se špetkou soli a z červeného jocote se na Velikonoce vyrábí cukroví.
Také jsme se dozvěděli, že jak v Salvadoru, tak i v Hondurasu můžete narazit na pásovce (armadillo), jehož maso prý chutná skvěle. My jsme neměli tu čest a ani bychom ho ochutnat nechtěli, pásovec nám přišel jako velmi zajímavé a roztomilé zvíře na to, abychom ho pozřeli. Navíc si náš přítel Jaime při rozhovoru povzdechl, že lidé je v oblasti už téměř všechny vyhubili a zapříčinili tak přemnožení agresivních červených mravenců, jelikož pásovec jich najednou spořádá až 40 tisíc…
A nakonec si můžete pustit Novoroční mix „cumbia“ 2020 a oslavit konec roku v salvadorských rytmech. Upozornění: tento neměnný rytmus se nedá vydržet dlouho :).